Reforma amerického patentového práva

Nová legislativa přináší několik významných změn do současného stavu. Podle více odborníků však zákon nemá charakter komplexní reformy a neřeší některé z nejdůležitějších problémů federálního patentového práva. Změny, které se do novely dostaly, jakož i problémy, které zákon opomenul, lze shrnout do následujících bodů:

1. Právo priority (přednosti) vznikne momentem podání přihlášky, ne vytvořením vynálezu:

do amerického patentového práva se zavádí zásada, která je typická pro evropské právní systémy. Podáním přihlášky na USPTO vznikne přihlašovateli právo přednosti bez ohledu na to, zda předmět patentové přihlášky skutečně vynalezl první nebo ne. Nový systém však bude účinný až od 16. března 2013. Do té doby bude ve Spojených státech nadále platit, že právo přednosti vzniká tomu, kdo vynález vynalezl jako první.

2. Možnost napadení udělených patentů přímo na USPTO:

zákon zavádí tzv.. “Následný průzkum patentů” (post-grant review), který umožňuje třetím subjektům napadnout platnost udělených patentů, a to přímo v řízení na USPTO. Patent lze napadnout ve lhůtě devíti měsíců od vydání patentu.

3. Obrana “předchozího obchodního využívání”:

Tento druh přípustné soudní ochrany se po novém vztahuje na jakýkoliv druh patentu. Údajný porušovatel patentu se tak na soudu může bránit tím, že předmět patentu nezávisle využívat pro své potřeby již před podáním přihlášky žalující stranou. Toto ustanovení má chránit především údajných porušovatelů patentů na “obchodní metody”, jakož i společnosti, které se své vynálezy rozhodli chránit formou obchodního tajemství.

4. Klamavé označení udělení patentu:

Soukromé osoby ztrácejí právo žalovat u soudu společnosti, které neoprávněně označili udělení patentu na svých výrobcích. Právo žalovat zůstává jen v kompetenci federální vlády. Uvedené ustanovení má za cíl chránit společnosti, které označují patenty na výrobcích po dobu delší než je platnost patentu.

5. Nevymožiteľnosť zásady “best mode” (dostatečně určitý popis vynálezu):

Zákon omezuje možnost prohlásit patent za neplatný v případě, pokud jeho přihlašovatel nedodržel zásadu “best mode”, tj. neposkytl dostatečně určitý popis vynálezu.

6. Zvýšení patentových poplatků:

S účinností od 26 září 2011 se poplatky v patentovém řízení (poplatek za podání přihlášky, poplatek za vydání patentu, udržovací poplatky a pod.) Zvyšují o 15 procent. Zákon zároveň definoval nový druh přihlašovatele – “mikroentita” (micro-entity), jde o subjekt, který mě vždy nárok na 75-procentní slevu ze všech nejdůležitějších poplatků.

7. Změna ve financování USPTO av sklizni patentových poplatků:

po novém bude mít USPTO výlučné právo stanovovat výši poplatků v patentovém řízení, získá také právo ponechat si vybrané finanční prostředky.

8. Absence reformy výšky nároků ze soudních sporů:

Nově vložený zákon neupravuje nový postup pro určení výše odškodnění v případě nároků z porušení patentů. Přiznána finanční kompenzace tak může být i nadále bez přímého vztahu na skutečnou hodnotu patentovaného vynálezu.

9. Sporná přípustnost patentovatelnosti softwaru a “obchodních metod”:

Americké patentové právo neobsahuje podrobné pozitivní nebo negativní vymezení předmětu patentu (patentovatelnosti vynálezu). Tento stav často vede i k patentování softwaru nebo tzv.. “Obchodních metod”. Nový zákon však poměrně nekomplexní výslovně vyloučil patentovatelnost “metod na snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti”, jakož i patentů týkajících se “lidského těla”.